Křížové výpravy
Drahá Anne
Jsem zde teprve krátce, a přitom už se toho stalo tolik, že jsem ti nemohl napsat dříve. Ač nás dělí tisíce kilometrů, není dne, abych na tebe nemyslel, Slibuji, že se už brzy vrátím, zatím si přečti, co všechno se tu událo...
Cesta na našich mocných galeonách do svaté země proběhla v poklidu, přestože zadní voj byl stržen bouří k břehům severní Afriky. Zato při vylodění již nastala tvrdá řež s obránci země, která nám právem náleží. Naše jízdní oddíly tryskem najížděly do oddílů saracénských lučišníků, pěší rytíři spolu s johanity rozrážely řady těch bezvěrců, až byli donuceni uprchnout zpět až do města Antiochea, kde byli opět na hlavu poraženi. Zde naše vojska založila hlavní tábor, opěrný bod naší výpravy.
O pár dní později připravil Richard Lví Srdce vojsko na další úkol, kterým mělo být prozkoumání rozsáhlé arabské říše. Zde se saracenští válečníci ukázali ve své plné síle. Zde sem také poprvé spatřil ta děsivá zvířata, slony, kteří rozháněli pěchotní oddíly jen svým strašným vzezřením.Bůh mi odpusť, pokud je rouhání si myslet, že za naši porážku mohl Král a velení. Při útoku na naše rozptýlené vojsko nás saracéni rozprášili do všech stran a poté doráželi prchající rytíře. Nevím jak dlouho jsem byl v bezvědomí tažen svým koněm pouští, než mě našli křižáci z opožděných lodí, které byly smeteny bouří (cesty boží jsou nevyzpytatelné).
Tehdy, v oslabení a bez krále, jsem byl za zásluhy povýšen a stal se tak jedním z velitelů našeho vojska. Hned při první operaci jsem měl příležitost dokázat své schopnosti - bylo třeba zachránit uvězněného Fridricha Barbarossu, aby vojsko získalo zdatného stratéga a mělo pro koho bojovat. podařilo se nám připlížit se se až k mešitě, kde byl Barbarossa držen, a osvobodit ho. při jeho převozu do bezpečí nás ti pohanští psi zmerčili a zaútočili. Králi Fridrichovi se podařilo prchnout, Já jsem však V tomto boji byl těžce zasažen šípem, a proto sem byl převezen zpět do Antiochie na voze pro raněné. Ta rána ve mě zažehla ještě silnější nenávist k těm odporným pohanským psům, však kvůli svému zranění jsem se na ně vrhnout nemohl.
V lazaretu jsem jen slýchal zkazky o našich vítězných taženích vedených mými přáteli. Zanedlouho nastala veliká sláva. Konečně jsme dosáhli ohromného ůspěchu a také splnili jeden z cílů naší mise - ukořistili jsme Turínské plátno!!! Tím dnem počínaje byl zahájen týdenní hodokvas na oslavu našeho vítězství. Celá armáda dostala novou chuť do boje proti saracénovi. Na druhé straně zatím chystali odvetu... Jednoho večera, kdy většina mužstva spala, opita silným pivem a vínem zdejších krajů, přitáhla malá skupina pohanských bojovníků. Nesetkali se téměř z žádným odporem a dostali se až k naší studni, kterou otrávili. To naše muže rozlítilo až k nepříčetnosti. Hned druhý den se naše vojsko jako obrovský bitevní stroj dalo na pochod. Nic nás nemohlo zastavit. Jako písečná bouře jsme protáhli celou krajinou, pálili mešity, ničili, rabovali. Zničili jsme saracénům i jejich nejsvětější místo, velkou mešitu u města Akkon
Do Jeruzaléma jsme se dostali až překvapivě lehce. Však celá saracénská armáda nám byla v patách. My jsme ale byli u cíle naší cesty, a žádná armáda světa by naše statečné a hrdé vojsko nevyhnala. Po týdenním obléhání a zběsilých ůtoků nepřítele jsme stanuli vítězně nad Jeruzalémem...
Tak skončila naše výprava.
Brundibus XII
statistiky:
Množství AU hokejkových mečů: nezdravě mnoho (40%)
lidí bezcílně blomcajících po lese: 50%
herně mrtvých: nepočítaně (opět)
celkové hodnocení: 7,5 z 10
Zpět na výběr článků